Každý kajtař, který se po prvních neuvěřitelně uspokojujících okamžicích na prkně dostane do euforie nastudovat si o tomto sportu více, se seznámí s pár “profláklými” místy, takzvanými spoty, které jsou mezi kajtaři vyhlášené. Jak už to tak bývá, ne všechno co je vyhlášené je zároveň nejlepší. Není nadto objevovat nové, jen málo nadšenci navštívené spoty. Za ty roky mé nároky také dosti vzrostly, průzračná a tyrkysová voda nejvýše po pás s rovnou hladinou je základem, pak se k tomu může přidat bílý písek a pravidelné vlny za korálovým útesem, hezké městečko v blízkosti, dobrá komunita lidí a v neposlední řadě konstantní vítr. Jak si asi tak pomyslíte, spot, který by splňoval všechny tyto kvality se jen tak lehko nenachází.
Dominikánská republika pro mě byla vždy tím profláknutým a známým místem, na které jsem opravdu neměla potřebu se vydávat. Hlavně Cabarete, městečko na severu ostrova, bylo místo, které jsem opravdu navštívit nechtěla, a to hlavně jelikož tu je voda pěkně choppy. Jak to tak někdy bývá, ocitla jsem se tu ani nevím jak. Chtěla jsem uniknout evropské coronou korunované zimě a měla jsem tu slíbenou zajímavou práci. Práce nakonec nevyšla a slíbené zázemí též ne, voda byla jak jsem již věděla choppy a dosti nepravidelně vlnitá. Takže to byl zajímavý začátek na místě, na kterém jsem vlastně ani nikdy neměla v plánu být. Ukázalo se však, že jsem tu měla ještě nějaký čas pobýt, pár přátel a místních, které znám z jiných kitesurfových destinací či soutěží mi pomohlo najít si dobré ubytování přímo na pláži v centru všeho dění.
V kite beach hotelu, mém novém domově, bydlí velmi zajímaví lidé, hlavně z Evropy, USA a Kanady. Většina jich tu bydlí dlouhodobě a pracují z domu. Hlavně v době Corony je to tu takovým útočištěm všech, co si ještě dovolí užívat volného života beze strachu. Více než jasné je, že nás všechny spojuje vášeň ke kitesurfu. Takže jsem našla výbornou komunitu, přímo na pláži, ale voda mě až zas tak neuchvacovala, všudypřítomné nepravidelné vlny… Tak mi nezbylo nic jiného, než začít s foilingem. Tak trochu jsem se s tím na začátku potýkala, jelikož jsem byla až moc pyšná na své schopnosti, než abych si zaplatila lekce. Tu a tam ke mě přijeli nějaký foilaři a přihodili mi pár tipů, které se ale nelišili od těch, kterých jsem si byla vědoma. Když už mi to jakž takž šlo, tak se mě dokonce ujmul jeden z místních, prý se mu mě zželelo, to teda prozradil až později. Polovinu svého života se věnoval profesionálně kitesurfingu, takže jsem začala dostávat jedny z nejlepších rad a také prvotřídního vybavení, které mě každý den posouvá dál.
Dopoledne, tak okolo 10-11 hodiny je výborný vítr na foil, okolo poledne je čas na twintip, to si můžete užívat big air a nebo freestylu na rovince mezi vlnami no když vám ještě zbydou síly, tak se můžete těšit na kouzelné podvečerní momenty. Vlny na okraji korálového útesu, asi 300 metrů od břehu se při západu slunce pomalu rolují do zálivu a přesně to je ten správný čas skočit na surfové prkno, sjíždět tento klenot přírody a pociťovat sílu oceánu v celém těle.
Cabarete je perfektní místo nejen na 2-3 týdenní dovolenou ale také pro virtuální nomády mezi námi, bydlíte na krásném místě mezi palmami, pláží a oceánem, na polední přestávku si vyrazíte na kite, abyste se na odpolední práci uvolnily a zvýšili koncentraci. Pro ranní ptáčata mezi námi a milovníky vln je tu také pláž Encuentro, kde můžete po ránu užívat jednoduchých vln. A tady legrace nekončí na downwindry je toto pobřeží jako ulité. Kite připravíte před hotelem a pak se prostě vydáte s větrem o závod, jelikož je pobřeží lemované korálovým útesem, je tu spousta míst, kde můžete objevovat překrásné vlny. No a až se vám to omrzí tak prostě vystoupíte u nějaké místní restaurace, osvěžíte se marakujovým džusem a vydáte se taxíkem domů.
Pro milovníky rovné vody se tu také najde vyžití. La boca, ústí místní řeky, tvoří krásné, i když malé místo s absolutně rovnou vodou, teda pokud to déšť na pár dní nezničí. Je to místo vzdálené asi 20 minut na východ od Cabarete, doporučila bych ho však spíše pro znalé jezdce. Pokud se vám něco nepovede, rychle se dostanete do větrného stínu a rychle skončíte v křoví. Také na západ, v městečku Puerto Plata jsou 2 pláže s rovnou vodou a budete tu jen s hrstkou dalších kitesurfařů, většinou dokonce sami.
Tímto mé vychvalování nekončí. Místní kuchyně je prostě neuvěřitelně lahodná. Od všech možných typů ryb na tisíce různých způsobů přes džusy a dokonce i výborná pekařství, která předčí různorodost německých chlebů a jiných lahůdek nemluvě o výborném exotickám ovoci, které vám tu padá do klína. POkud dostanete žízeň, tak vám někdo z místních rychle vyšplhá na palmu a snese kokos.
Tak se spíše těžší příjezd přece jen obrátil v karibský sen, který mi dal mnoho neuvěřitelných darů do života. Mimo jiné jsem se absolutně zamilovala do foilování, do toho stavu beztíže, který mě pokaždé velmi uklidní a navodí velmi kreativní myšlení.
Na pokračování k místům rájských panenských pláží s všudy přítomným větrem se můžete těšit v dalších dílech.
Комментарии